Po dvacet století bylo křesťanství protěžováno všemohoucí církví a státem, mohlo, protože nenalezlo konkurence, klidně vraždit, vykořisťovat a znehodnocovat, aniž by bylo nalezlo vzpoury. Nebylo myslitelů a nebylo vzpůrců, mysliti mohla jenom církev a bouřiti se mohla opět jenom církev. Mnoho kacířů přinesly věky, ale všichni se bouřili pouze proti theologickým záhadám a absurdnostem a nikoli proti příčinám, proti církvím. Idea boha byla svatou, nedotknutelnou a stala se během let organickou potřebou a nutností. Přišel Vanini, G. Bruno, Galilej, reformace a revoluce. Osmnácté století počíná svobodně myslet a první znehodnocuje ideu boha. Atheismus a materialismus se uplatňují a dávají evoluci tušit nové cesty a nové proudy, pod jejichž zátopou řídí se stará Evropa v trosky. Nový svět se rodí, osvobozen od všech absurdností a všech kategorických imperativů.
Proletariát devatenáctého století jde k slavnému výboji chleba a svobody. Pochopil, že musí zničit dvě nejhnusnější abstrakce dneška, aby mohl volně dýchat a volně žít: pochopil, že je nutno odstranit především stát, který vykořisťuje a který je překážkou volné a svobodné evoluce a že je nutno vyvrátit církve, abychom mohli teprve potom dojít k naprosté negaci boha, proti němuž se bouříme, odvěcí nepřátelé a odvěcí vítězové, jejichž úkolem je připravit cesty Pravdy a cesty Svobody, aby ti, kdož dostaví chrámy našich snů, našli snadno zaslíbené země blahobytu a bratrství.
Description:
[5. svazek AK FAS]
Nedokončené dílo.
Po dvacet století bylo křesťanství protěžováno všemohoucí církví a státem, mohlo, protože nenalezlo konkurence, klidně vraždit, vykořisťovat a znehodnocovat, aniž by bylo nalezlo vzpoury. Nebylo myslitelů a nebylo vzpůrců, mysliti mohla jenom církev a bouřiti se mohla opět jenom církev. Mnoho kacířů přinesly věky, ale všichni se bouřili pouze proti theologickým záhadám a absurdnostem a nikoli proti příčinám, proti církvím. Idea boha byla svatou, nedotknutelnou a stala se během let organickou potřebou a nutností. Přišel Vanini, G. Bruno, Galilej, reformace a revoluce. Osmnácté století počíná svobodně myslet a první znehodnocuje ideu boha. Atheismus a materialismus se uplatňují a dávají evoluci tušit nové cesty a nové proudy, pod jejichž zátopou řídí se stará Evropa v trosky. Nový svět se rodí, osvobozen od všech absurdností a všech kategorických imperativů.
Proletariát devatenáctého století jde k slavnému výboji chleba a svobody. Pochopil, že musí zničit dvě nejhnusnější abstrakce dneška, aby mohl volně dýchat a volně žít: pochopil, že je nutno odstranit především stát, který vykořisťuje a který je překážkou volné a svobodné evoluce a že je nutno vyvrátit církve, abychom mohli teprve potom dojít k naprosté negaci boha, proti němuž se bouříme, odvěcí nepřátelé a odvěcí vítězové, jejichž úkolem je připravit cesty Pravdy a cesty Svobody, aby ti, kdož dostaví chrámy našich snů, našli snadno zaslíbené země blahobytu a bratrství.